Ahoj,
u nas je to ve skocich. A vetsinou, kdyz uz mam pocit, ze to nejde, ze se to nikdy nenauci, tak se to nauci.
Ono se mu do toho hlavne nechce, mam pocit, ze to neni jen dysfazie, ale celkova zralost a chut do uceni je pozadu, nikdy nemel takove to prvnackovske nadseni.
Kdyz ho do cehokoliv nutim, tak se zaprici. Nejlepsi je, kdyz prijde s ucebnici sam,pak se snazi. Ale pokrok je take mizerny. Mam spatne svedomi, chci se venovat trem detem a ve skutecnosti dam kazdemu sotva pul hodiny na veci, ktere nechteji delat samy (nekdy staci sedet opodal a neco si delat aby dite nezbehlo, nebo se nezarazilo moc dlouho nad problemem).