Úkoly mají celkem přiměřené, s občasnými výkyvy. Většinou dva, čj nebo mat, střídavě, a k tomu druhý předmět aj nebo prvouku, čtení co druhý den - ale to už nečteme, hledáme si svoje texty (nejvíc jede slabikář nebo nápisy na potravinách).
V matice mají čtyři sloupečky příkladů po osmi, zdá se mi to hodně, jak zvládají ostatní děti nevím.
Na čtení 2-3 strany, taky nevím, co jiní, syn to nedá.
Furt se učí nějaké básničky nazpaměť, tak 1-2 týdně.
Takže neděláme nic jiného než školu, nedivím se, že má toho plné zuby, já taky!

Děkuji zakladatelce za toto téma, ostatním za přínosné odpovědi a Foxyno - máme to stejně, snaživá učitelka s dlouho praxí si neví rady a tak staví svou snahu nad klukovy potřeby. Nová stránka v žákovské, osm řádků, všechnio trojky, mínus.

O známky nejde, ale on ztrácí zájem, snahu, je vynervovaný, je buď vzteklý nebo unavený. Jsme doma po 14.h. dáme svačinu, úkol, svačinu, úkol, večeře a pak mi usíná u telky (ha můžu čučet na Ulici, ne že bych chtěla), asi měsíc, skoro denně ho nosím do postele. Náš soukromý program zmizel.
Zítra přijde paní z SPC - na mou žádost. Systém je stavěný na "nepožádáš - nedostaneš", ale kdo ví, co má vlastně chtít? Aby to bylo přiměřené a hlavně včas.