Ano, tato praxe je nelegální a SÚKL se jí po mnoha letech nicnedělání začíná snad konečně věnovat ve zvýšené míře (podobně jako kšeftování s receptovými léčivy na nejrůznějších bazarech na internetu). Říká se tomu "baťůžkaření". Lékař to obvykle nedělá zadarmo, často v tom jede nejen on a ta ona lékárna, ale i dealer, který lékaře ve zvýšené míře motivuje předepisovat zrovna to jejich a ne konkurenci.

Na nakládání s léčivy se vztahují přísné předpisy o tom, kdo za ně kdy zodpovídá, jak mají být uchovávány, jak se distrubuují, kdo je od koho koupil, jaké šarže a kdy (důležité např. při stahování - jako nedávno problém v Zentivě, kdy se jim snad pomíchalo ve výrobní hale několik různých úplně jiných a dost účinných léčiv dohromady do blistrů a krabiček - stahovali z několika států, děsný průšvih, který se ale může stát a občas se stane a pro minimalizaci rizik je potřeba mít fungující distribuční řetězec). Lékař v ordinaci na to nemá ani oprávnění ani podmínky.

Dále tato praxe vede ke korupci ve zdravotnictví a nadbytečné preskripci - často se stává, že pacient dostane od lékaře to samé od firmy X na 3 měsíce, pak tam jde znovu (dřív - senioři), dostane to znovu od firmy Y, pak do firmy Z a výsledek je, že má doma XYZ léků, které se mu pletou, neví, co je na co, bere všechny, žádný, nebo náhodný vzorek.

Samozřejmě tato situace nastává i když navštíví víc lékařů, kteří o sobě nevědí, a pak víc lékáren - pokud je to jeden pacient, víc lékařů a 1 lékárna, měla by to zachytit lékárna - máme k dispozici historii výjedeje u nás a kontrolujeme.

Často se tímto způsobem vydávají léky na hranici projití (balení na 3 měsíce, ale trvanlivst má jen na 2 apod.), nedokážu ani spočítat, kolikrát na mě pacient ječel, co jsme mu to dali a pak se ukázalo, že mu to dali v ordinaci.

Existují dobré důvody, proč je to oddělené a proč by to oddělené zůstat mělo.