Boní, upřímnou soustrast. Děsí mě, že to pak přijde takto rychle, když je člověk oslaben bojem s tou hnusnou nemocí. Jak to zvládáte a co maminka? Moc na vás myslím.

Moje mamka velmi špatně zvládá tu paliativní chemoterapii, vše je u ní naopak, nemělo jí být špatně a bylo hrozně. Neměly padat vlasy a minulý týden začaly... zatím to snad vypadá, že by to mohlo být jenom řídnutí a ne že jí spadnou všechny. Takže dr. vyjádřil názor, že možná patří mezi těch 5% pacientů, kteří tu paliativní chemu prostě nesnáší. Mělo jí to zkvalitnit zbytek života, ale tohle bylo peklo. Teď má 3 týdny pauzu a hned ožila, zase začala trochu jíst i ta psychika je lepší. Příští týden jde konečně na CT, aby se vidělo, co se děje s těmi metastázemi na játrech... tak nám držte pěsti. Jsme teď skoro rozhodnutí, že už žádné chemo mít nebude, dá si aspoň čtvrt roku pauzu, snad zesílí a na jaře se uvidí. Ale právě takovýchto rychlých konců se dost bojím, to stačí jedna velká chřipka a je to na pytel.

Marhau, aspoň u vás se daří! Skvělé zprávy!