Monty, sebeorganizovanost je v mnoha ohledech do života velká výhoda, samozřejmě nikoli extrém, ty nejsou dobré v ničem.

Osobně vidím rozdíl v tom, zda danou oblast - např. učení, nebo vynášení koše, nebo zalévání kytek, ... člověk (dítě, dospívající, dospělý) obstarává sám, bez výzvy, a v tom, když na požádání. V prvém případě je to samostatná, zodpovědná jednotka, která "si plní", ve druhém to stále "hlídá" někdo za něj. Jako rodič dávám přednost tomu, že dítě "si plní", a já se o celou tu oblast tím pádem nemusím vůbec starat. Je to velká pomoc. Prostě škola není moje věc, ale jejich. Koše neřeším - ani požádáním, řeší je někdo jiný, atd...

Nicméně chápu, že to někdo má nastavené jinak, a je spokojený s žádáním, chaosem, spontaneitou... "já jsem ok, ty jsi ok".