"když čtete knihy třeba Tolstoje, tak tam je ta odevzdanost také dost cítit,"

nejen Tolstého, i poesie (např. Někrasov Na Volge). Na mne padla až deprese, byl jsem v r. 1988 na Jaltě, chtěl jsem si koupit lísrtky na loď do Oděsy a pokladní mi řekla, že jsem spadl z Měsíce, že lístka prostě nejsou. V hale seděly desítky lidí, kufry mezi nohama a spali. Všichni spali, byt bylo poledne. Jednoho jsem probudil a ptám se na co čeká, pravil že na lístky do oděsy. A jak dlouho, ptám se. Asi tak dva týdny řekl. Děs. A jak dlouho budeš čeka, ptám se. Když budou lístky popluji, když nebudou, nepopluji, odvětil. Běs. Běs. Beznaděj a smíření s ní.