Ahoj,děkuji za sdílení zkušenosti. To není tak,že bych seděla doma celé dny a plakala do polštáře. Jsem pracovně dost vytížena,a vlastně i unavená.ve volném čase jsem teď byla třikrát za týden s kamaradkami v cajovne,v klubu,pomáhat na potrav.sbírce... hraji v kapele, občas učím...ale prostě nekde pod tím je ta prázdnota.

Teď jsem s mužem nebyla 4 dny,a dnes mi volal,že odpoledne má žáka,pak jde na fitko,ale večer prijde domů...
Mohla bych to brát jako alibi,které si dělá,abych mu nevolala...ale nevím. Prostě dneska mu věřím.treba to bude večer jinak,netuším.

Příští víkend jedu na dva dny pryč s kamarádkou,na to se taky moc těším. Ale to,že každý budeme mít svůj život moc k posílení manželství nevede.

Včera jsem mu psala na chatu,když psal,že si dal saunu,že bych si taky zase někdy přijela prohřát kosti...odpověděl:tady přece můžeš přijet kdykoliv.
Tak nevím. Asi je fakt chyba ve mně.