Dcera s oblibou používá: mamí, tvůj syn je .... nebo tvůj manžel ..... můj manžel je samozřejmě její otec ...
A pak už jen klasika. Proč musím... To já ne, to on .... Ty mě nemáš ráda ....
nedávno to dokončila hláškou, že kdybych ji měla ráda a byla spravedlivá, tak bych je porodila zároveň. Ale jsem nespravedlivá, protože syn mě zná o dva roky déle. A ještě dodala, že v zájmu spravedlnosti bychom syna měli na dva roky odstěhovat pryč