Nekupuju vše, o co si řeknou, na druhou stranu si vybavuji z dětství, jak mě občas štvalo, že naši prostě nehodlali koupit něco, co byla z jejich pohledu blbost. Takže to dělám tak (ale holky jsou ještě malé, starší půjde příští rok do školy, tam to asi vypukne), že když dovolím, ať si koupí co chtějí, tak jim do toho fakt nekrafu (třeba po cvičení si mohou vybrat dobrotu, a nesnažím se jim vecpat něco zdravého, když vidím, jak sahají po tik-taku). Ale u nás je to snadné, protože s nimi téměř nechodím do obchodů. V hračkářství se mnou byly snad dvakrát v životě a to vždy tehdy, když jsme pořizovaly dárek někomu jinému.