já mám děti tři,
koriguji už to co si přejí, snažím se je nasměrovat - ne měnit, co si přejí, ale vidět to z jiného pohledu.
Ani nemám peníze na to kupovat každý rozmar, a i kdybych měla, tak bych to nedělala.

Například dcera si letos na narozeniny hrozně přála skateboard.. vybírala drahej, neměla s kým jezdit. Kompromis byl nejlevnější skateboard za 300, co měli...
dcera se naučila jezdit, jezdí aktuálně s kamarády a na vánoce si přeje penny board, se svítícíma kolečkama.
Nemám už problém koupit za 1000, vím, že už jezdí, že ho užije, víc vydrží..

ale třeba před týdnem jsme kupovali nejmladšímu pod stromek flétnu a ona můrovala, že chce taky.
Flétna stála 300 Kč, není to moc vím, ale dcera nemá naprosto hudební sluch i zpívá falešně, nemá pro to cit, flétna je doma už letitě, jediný, kdo o ni jeví zájem je nejmladší a moc si flétnu a zaplacení kurzu pod stromeček přeje.
Flétnu dostane na vánoce, zaplacení kurzu k narozeninám v létě.

Flétnu jsem nekoupila, vysvětlila, přesto na mě byla naštvaná, mě to ale přišlo jako vyhozené peníze.