Vidíš, Commer... a to já zase neznám nikoho ze svých vrstevníků, kdo by v 80. letech někomu na střední či na VŠ říkal soudružko/soudruhu profesore. Poslední soudružka byla v 8. třídě na ZŠ a od té doby to byli všechno páni/paní.

Na VŠ mě v nějakém třeťáku (rok před revolucí) přesvědčovali do strany, řekla jsem, že se na to necítím a taky mě nevyrazili. Samozřejmě, že kdybych chtěla být "hrdinka" a řekla jim, že do strany nepůjdu, protože je Husák vůl, tak bych asi měla problémy. A samozřejmě to vždy bylo/je o lidech. Někdo mohl mít smůlu a mohl vyletět kvůli někomu příliš angažovanému. Ale to se může stát i dnes... nejhorší je totiž srážka s blbcem... za každého režimu.