Ahoj všem, nemám nic k řešení, jen takové zamyšlení...už jsem si pomalu zvykla, že u nás v obchodě slýchám různé prapodivné výroky maminek směrem k dětem...dneska mě zase jedna hláška dostala - maminka se dvěma holčičkami, té starší kupovala do školy nové tempery, mladší se jich dožadovala taky, načež maminka jí téměř zděšeně povídá "ale to jsou tempery, to je do školy...to není nic na doma, víš?" Jindy zase dvouleté dítko zamíří k regálu s pastelkami a maminka ho táhne pryč se slovy, "to jsou jenom pastelky, to je ještě není pro tebe..." Chápete to? A to ani nemluvím o hláškách typu Jaké chceš to pero? Dítko - zelené... Zelené? A nechceš radši růžové?