Děkuji za odkaz na rozhovor, mě zaujalo tohle:

"Kolik prvků kontinuity s minulostí bylo v sametové revoluci? Ptám se proto, že se vám po vydání knihy 1989 vytýkalo, že jste kořeny hledal jen v období tzv. normalizace, tedy po roce 1968…

Tak pozor, já byl snad první, který právě s tou revolučností listopadu 1989 polemizoval. Už někdy v polovině ledna 1990, kdy jsem byl takzvaným představitelem Občanského fóra, jsem si vzal v televizi slovo na téma kolektivní vina a paušální čistky. V závěru jsem řekl, že ať si dál myslí kdo chce, co chce, ale že to, co jsme zažili, žádná revoluce nebyla: bylo to vyjednané předání moci. Zdůraznil jsem to proto, že jsem si byl jist, že jinak lidé budou čekat rychlé zázraky a uvěří, že po revoluci bude brzy všechno úplně jinak. Tím jsem chtěl vlastně říci, že se toho zase až tak moc nezměnilo a že to bude hodně dlouho trvat, než se něco opravdu důkladně změní.
Za to mi všichni nadávali, protože sametová revoluce byl posvátný emblém s paradoxem – revoluce a ještě sametová - , nádhera, ale já jsem od začátku věděl, že v tom, co bude následovat, bude víc kontinuity, než bychom chtěli. Že budeme chtě nechtě závislí na cestě, po které jsme šli do té doby. Jsem tedy poslední, komu je to třeba vysvětlovat, ale nikdo to tehdy ani dnes nechce slyšet. Jsme víc, než je libo, závislí na lidských vztazích, tak jak se ustálily v době normalizace. To je velmi nepříjemné téma, proto je pořád více či méně vytěsňované."
-------------------------------------------------------------------------------

Zajímavé je i pokračování rozhovoru:
https://nazory.aktualne.cz/rozhovory/petr-pithart-zazivame-unavu-ze-zapadu-z-toho-ze-za-vsechno-c/r~42fad9968c4811e5979c0025900fea04/