Osobní zkušenost mám jen takovou, že naše rodina neměla "kádrový škraloup", takže mi přijetí na SŠ ani VŠ "původ" nijak nezkomplikoval. SŠ to byly sedmdesátky, VŠ osmdesátky. To už celkově zdaleka nebylo tak dusno, dokonce myslím, že některé kádrové škraloupy už se snad i tolerovaly. Jo, v padesátých letech bylo určitě mnohem hůř.
Výjezdní doložku na západ jsem nedostala, problém byla i Jugoslávie, ale to se povedlo.

Podle mě je hlavní problém v tom, že se takové věci jako kádrové posudky vůbec dělaly, ten princip kádrování. A hlavně zastrašování: když budeš "zlobit", dítě se nedostane na školu. Z toho je mi pořád .

Samotné členství v KSČ snad bylo požadavkem pro výkon některých profesí a funkcí, zda a jaké měli řadoví členové výhody nevím. Spíš bych řekla, že i když do strany lezli nakonec dobrovolně a mají máslo na hlavě, řadoví členové byli do určité míry "mouřeníni", něco jako vnější a vnitřní strana u Orwella.