vidím to dost podobně - z té popsané konverzace přímo čiší její vlastní nejistota a strach, že ji dost nemiluješ, protože není dost dokonalá... někdy to tak děti cítí a nijak to nesouvisí s námi jako rodiči, neznamená to, že bychom jim nedávali svou lásku dost najevo, ale prostě potřebují ujistit, že je milujeme každou vteřinu a nikdy nepřestaneme