Valkýro,

já chápu, co chceš říct, ale tak, jak to říkáš, tak mi to vyznívá, že je potřeba šetřit hlavně tu matku (a neříkat jí něco, co by ji zranilo, viz "děti ti to neodpustí").

Chápu, že člověka v depresi to může srazit ještě víc, ale zároveň je to taky pravda (podle toho, co píše Liška) a ty děti, které jsou nuceny to spoluprožívat, to může velice poškodit. Jsou-li na vážkách tyhle dvě věci, je opravdu jediné možné čisté řešení šetřit za každou cenu tu matku (tím, že jí není záhodno říkat, že setrvání s tyranem ohrožuje a poškozuje její děti, když to tak je, a ona je prakticky jedinej člověk, kterej s tím může něco dělat)?

Zase nevím, tak se ptám.