Na Jiřáku jsem potkala paní, která měla starší dítě na Slovenské a mladší se jí tam nepodařilo dostat, tak ho dala na Jiřák. Na Jiřák si nijak nestěžovala, ale Slovenskou hodnotila lépe. Třeba v tom, že tam neměli skoro žádné úkoly - že děti se mají většinu naučit ve škole.
Se základkou Thomase Manna jsem uvažovala podobně. Byla strašně z ruky, sice tam jezdila přímo tramvaj 10, ale ta doba a pak zase přes celou Prahu do práce. Děsný. Byla jsem tam x krát, zpovídala rodiče, ta škola se mi líbila nejvíc ze všech, až na časté projekty a požadavek na společnou práci. K tomu moje dítě není a to asi rozhodlo, jinak bych asi zkousla i to dojíždění. Ale tak já nemám bilingvní dítě, kdyby ta němčina měla za něco stát, nešlo by začít až na gymplu. Navíc si myslím, že je vhodnější začít němčinou než angličtinou, pokud chci, aby dítě umělo obojí a to chci (třeba proto, že pocházím z příhraničí). Kladskou jsem volila jako kompromis a celkem šeredně se mi to vymstilo.
Hodně štěstí!
A ještě, dobrou pověst má i ZŠ Na Slovance a Vratislavova, špatnou Sázavská, na Kodanskou jsem si nikdy neudělala názor, ale má program pro nadané děti. To je prostě chyba Jiřáku, pokud něco nabídne nadanému dítěti, je to osvícenostíbdané učitelky. Jedou prostě klasiku.