Val, souhlasím s tím, že 40 naprosto ok. Nějaké změny pozoruji až teď, 47. Mám své první brýle, na čtení (jednu dioptrii). S váhou bojuji, zatím vyhrávám. Teď jsem si zakoketovala s myšlenkou na velmi vážnou chorobu, naštěstí se nepotvrdila.
Přesto to nevidím tak černě jako ty .

Moje dítě bylo plnoleté, když mi bylo 40. Letos jsme opustili i střídavé děti a učíme se žít jen sami dva. Je to kupodivu snazší, než jsem čekala.
Takřka nic "nemusím" a asi o to víc chci. Jazyk, pohyb, práce, knihy...
Baví mě strávit dopoledne "u plotny" a pak podělit děti, které to ocení a jsou vděčné. Dnes jsem pro všechny dělala adventní věnce, např.
Svým způsobem prožívám moc hezké období života (nebýt jedné velmi smutné záležitosti, která nás v dohledné době čeká).

Přála bych ti, abys našla motiv, proč se snažit, jak být spokojená, jak se těšit ze života . Jde to, bez ohledu na věk