Mně se zdá o minulosti (resp. o něčem, co se děje v "minulých reáliích") často. Nejen o bývalých partnerech (to skoro nejmíň), ale i místech, kde jsem žila (i jako dítě), předchozích zaměstnáních, sportu, kterému se už nevěnuju ... Různě se to mixuje se současnými skutečnostmi, někdy jsou ty sny příjemné, jindy ne (vracejí se komplikace s těmi "starými" záležitostmi spojené - jde hlavně o zaměstnání, ale i ten sport) ... Často jsou ty sny zmatené a rychle se proměňují ... Považuju to za normální, mozek si to prostě nějak míchá. U sebe považuju za hodně zajímavé, že v dobách největších stresů (hlavně po rozchodech s partnery, nevydařených těhotenstvích atd.) jsem měla nejkrásnější sny (o to horší pak probuzení do reality) a naopak, když je všechno O.K., bývají sny horší až děsné ... Jo, a nejčastěji se mi zdá o zkouškách na VŠ, ten sen je skoro pořád stejný (poslední termín pro složení státnic šíleně blízko, já se ještě nezačala učit a k tomu si uvědomím, že ještě nemám ani zkoušu z angličtiny) a vůbec nevychází z reality, nikdy jsem podobné "nestíhací" potíže při studiu neměla. Být tebou, tak ty sny nijak zvlášť neřeším a rozhodně ne v tom smyslu, že jsi snad neměla odcházet.