Díky No bylo to psycho... teď je vlastně klidné období. Manžela to asimrzí, že nemá najednou tu stranu rodiny, už o tom nemluvíváme, ale opravdu už to přesahovalo veškeré meze, mě to došlo dřív, jemu až pak. Vadí mi to jen kvůli dětem, že nemají ty vztahy s prarodiči a nezažijí to hezké, co to obnáší... z mé strany rodiny žije už jen můj otec (otčím tedy), přes celou republiku - občas zavolá, ale je psychicky nemocný, takže to je taky takové na nic. Jinak si myslím, že dokud budou mít tak pevně k sobě navázané to "první vnouče", tak nic nepochopí a ani nezmění postoj. Já osobně doufám, že to zůstane takhle už napořád, že se to zase nezhoupne do nějakého psycha...