Přidat odpověď
Já to za samozřejmost nepovažuju a jsem ráda, že máme jedny prarodiče tak blízko. A oni to zase dělají rádi, je to potěšení pro ně a pro děti, ne jen "služba" pro nás. A máme je rádi i my, nejenom děti, a máme si s nimi co říct, podnikáme věci spolu, scházíme se, zajímáme se, jak se jim daří, dáváme si dárky. Oba pracují, berou si děti většinou na týden o prázdninách a sem tam na víkend po zbytek roku, tchán má malý úvazek, takže ten je "po ruce" i přes týden, pravidelně hlídá jedno dvě děti, když jedno dvě zbylé vezu na kroužek, je rád, že je co platný a vytížený. Jsem mu vděčná, a když někdy nemůže, nestěžuju si.
Předchozí