Myslím, že ti Kudlo rozumím, jako jedna z mála.
Jsem "z druhého břehu", tj. v pozici hlídací babičky. Hlídáme s přítelem nadstandardně často jeho vnoučata (8-10 x do měsíce, většinou včetně přespání). K tomu několikrát měsíčně zveme celou rodinu na oběd - a já už jsem z toho utahaná. V paměti marně pátrám, čeho se nám dostává od těch dětí na oplátku. No, párkrát do roka zajdem odpoledne na kafe. Když je potřeba zajet třeba s autem do servisu, pohrabat zahradu nebo něco, na co by se pomocná ruka hodila, jsou jeho děti jaksi hájeny z titulu toho, že jsou plně vytíženi péčí o své děti.
Jinak se už taky stalo, že já jsem vařila oběd pro všechny a u toho hlídala vnouče, nebo přítel sekal zahradu a u toho hlídal dítě, a rodiče těch dětí odpočívali...
Přítele ty děti tolik neunavují jako mne, bere to jednak o dost víc "easy" než já a jednak - jsou to jeho vnoučata.