Source,
mně ale moc hlava nebere, proč trvá na kontinuitě i v tom špatným.
Nám se sestrou vyčítá, že jsme měly babičku radši - měly, no, protože se k nám chovala líp. K ní ne, měly vždycky špatný vztah a dokonce i chápu proč, jen mi není jasný, proč matka, která není hloupá tohle nechápe/nevidí.
Ony si byly s babičkou v mnohém podobné, čím je matka starší, tím je to víc vidět. Rozdíl je ale v tom, že babička přesto, že byla sobec, fňukna a velmi ráda využívala široké okolí k tomu, aby jí posluhovalo, dokázala mít ty lidi ráda a jevit o ně nějaký zájem. Takže si třeba sedla a poslouchala, co říká ten druhý, aniž by po každé větě vykřikovala, že je ten dotyčnej blbej a jak to může říct. Když jsem v noci přivedla domů cizího kluka, kterej neměl kde spát, tak mu ráno dala snídani a pohovořila s ním. Moje matka nechce synovi povolit kamaráda, kterýho zná od narození (syn mojí nejlepší kamarádky), protože by se s ní pak nebavil a bavil se s tím kamarádem. Atd. atd. Podobný povahy, ale úplně jinej vesmír.