Já se otřepávám z holek, co mají brutálně namalovaný černý obočí. Z toho je mně opravdu špatně. Zůstávám fascinovaně zírat, přímo čumím, nemůžu si pomoct, a v hlavě mě šrotuje furt dokola "proč jim to nikdo neřekne", "vypadají jak klauni", "jak kdyby se dobrovolně zmrzačily, takový pěkný holky", "fuj, hnus, už na ně nečum, proboha". Když já musím. Magie brutálního obočí.
A úplně se mně obrací žaludek z voňavek. Nevím, jestli jsem na to přecitlivělá, protože neznám člověka, co by si na to stěžoval, ale takový ty hodně navoněný slečny, ještě k tomu sladkýma voňavkama ve stylu "živé květy", a teď třeba jsem tomu vystavená v autobuse nemilosrdně půl hodiny a není kam utýct, to je doopravdy strašný