A jezdíte tedy dřít na to pole? Doufám, že ne.

Já bych tedy nejezdila ani náhodou.

Ne proto, že mi babička nehlídala a nemá vytvořený vztah s mýma dětma, ale prostě proto, že se mi nechce a nepovažuju to za nutný (pokud to teda není tak, že by se vám chtělo).

Já myslím, že máme vnímání tohohle trochu posunutý - připadá mi, že Ty si myslíš, že babička BY MĚLA, ale i Ty že bys MĚLA dělat něco, i když vám to není vlastní nebo je to dokonce nepříjemné. Já si naproti tomu myslím, že nic takového nemusí, a že jak je na ní, aby se rozhodla, jak dlouho a jak často chce vnoučata vídat, tak je na vás, abyste se rozhodli, zda chcete pracovat na jejím poli, přičemž zdůrazňuji, že to není jedno na druhém závislé (ve smyslu když ty budeš vídat, tak já musím pracovat nebo naopak).

Umím si představit, že někdo, kdo je vstřícnej a má mě rád a má zájem o tom se mnou být vytvoří takovou atmosféru, že mu na to pole půjdu pomoct a ráda, ale NE jako nějakou odměnu za to, že mě má rád a že mě hlídal, ale díky vztahu, který se mezi námi vytvořil, to pro mě nebude jen protivná povinnost.