Přidat odpověď
Janino,
(v obecné rovině)
někdy někdo - každý člověk je na tom jinak - to nedá sám. Jeho rozhodnutí nestačí.
Věřím v pomoc terapie. A aby mohla pomáhat, musí se člověk sám rozhodnout, že si pomáhat nechá. Bolí už začátek, pojmenovat to: Já mám problém.
Není to žádná ostuda. Dokonce se to nikdo nemusí dozvědět, jenže člověk se stydí sám před sebou (čímž si škodí).
Pokud je všechno černé, všichni jsou blbí nebo halzli nebo obojí, pokud mě každý válcuje, koupený trpaslík mi vyroste, utápím se v minulosti - máma mi vyčetla v devadesátým devátým roce, že v bramborovým salátě bylo moc celeru a od té doby si nerozumíme, táta se v normalizaci neomluvil a proto mě nevzali za deset let na školu a díky tomu a celkem to všechno stojí za h...., je čas.
Předchozí