Ruth,
tak to je jasný a i jsem o tom mluvila, že to ten člověk nemusí být schopen dát sám, a že není jedinej důvod, aby si nenechal pomoct, když to potřebuje.
Uznávám i to, co říkáš o tom, že k tomu musí "dozrát" a že je někdy těžký si vůbec přiznat, že má nějakej problém a že by ho potřeboval řešit.
Ale přiznám se, že nevím, co si mám myslet, když někdo řadu let VÍ, že ten problém má, dlouhá léta o tom hovoří a přiznává to sobě i jiným, a přiznává i to, že mu to ničí život, ale přesto v tom "jede" dál a propadá se stále hlouběji, aniž by hnul prstem pro svou záchranu.