Withep, existujou i lodičky s kulatou špičkou. Nebo s takovou tou mandlovou, to je kompromis, kterej volím já (mimo jiné proto, že nevyjdou z módy, je to nejklasičtější tvar). Prsty to nijak nestlačuje. Podpatek může být klidně jen tři čtyři centimetry. I míň. Klidně širší. Sice to dá víc shánění, ale takový boty jsou. Nepůsobí žádný zvláštní nepohodlí, naopak třeba Gabor nebo Högl dělá vyslovený bačkůrky.

Mimochodem, jistá míra nepohodlí je prostě s odíváním tradičně spojená. Šněrovačky, řasnatá roucha, sukně obecně, o korzetech nemluvě (to je zdravotní prasárna a moje feministické já by k něčemu takovému nesáhlo ani teď, kdy to zas je v módě). Mám takovej mírně osamělej názor, že takový oblečení zvyšuje sebeuvědomění, zlepšuje držení těla. Od tý doby, co můj muž nosí pánské košile šité na tělo, tak se nehrbí, protože to nejde

Jinak toho nejvíc odchodím v oxfordkách, což jsou původně pánský boty, který ale na denní příležitosti nosím i k sukním a šatům. Ideální mezistupeň mezi sportovníma botama a lodičkama ;)