Myslím, že v každé rodině nemusel být tak přísný a trestající otec. Pamatuji se na líčení Němcové, velké rodiny na Slovensku v povídce Chyše pod horami, nebo další její líčené rodiny, nikdy tam nebyl zlý trestající otec, takže není pravděpodobné, že by to tak bylo vždy. Také si myslím, že i dříve platilo v řadě rodin, že otec je hlavou rodiny, ale krkem matka. Stále to tak funguje na východ od nás a čím více na východ, tím poměry více odpovídají minulosti... samozřejmě častější bylo to co se píše v knize, prostě byla to patriarchální společnost, o tom žádná a nechtěla bych to ani za nic. Jsem ráda za volební právo, emancipaci atd. atd.
Neměnila bych samozřejmě, ale to jsem věděla, už dávno Dřívější rodin. poměry jsem si nikdy neidealizovala.

Zejména ty citace z dopisů jsou velmi zajímavé. Opravdu mi vyrazili dech.. do krve, aby si to déle pamatovala :-(
Ten úkli - to by mohl někdo napsat i v dnešní době, umím si to představit, s dětmi se přeci takto uklízí, chtějí napodovvat dospělé, takový úklid pro ně může být i zábavou... kdyby nebyl, tak si neumím představit jak někdo dvouletou donutí, to snad jen pod pohrůžkou, že jídlo bude až tu stoličku umyje...

Knížku si asi koupím Možná, že bude trochu vychýlená jako kritika společnosti, ale zajímá mne.

Vždycky když někdo zmiňuje tradiční velkou rodinu s prarodiči, tak se v duchu ptám, když dětí bylo cca 5 (které přežily do dospělosti), každé mělo svou rodinu, kolik rodin mělo vůbec dědečky a babičky, jedna rodina dítěte, ostatní ne, protože prostě dětí bylo tolik... takže velká rodina fungující s přítomností prarodičů mohla být dejme tomu jedna ze čtyř (počet dětí je u mne jen tip).