Lassie ,

neblázni, nemáš vůbec co si vyčítat. Udělala jsi, co jsi mohla, a i mnohem víc.

Lítost je pochopitelná a odžij si ji, i chápu, že je člověku líto, pokud nemá chápající mámu, ale uvědom si, že jestli máma byla taková, jaká byla, tak prostě na to neměla potenciál a i kdyby zůstala naživu, tak by se na tom nic nezměnilo.

A je super, že jí to dokážeš "odpustit" a uvědomit si, že nebyla zlá, ale asi to líp neuměla (možná i nějaká duševní porucha?), protože pak taky dokážeš "odpustit" sobě (i když fakt není co, protože jsi dělala maximum ve strašně obtížných situacích - když jsi měla nemocnýho syna a kdy naopak bývá zvykem, že se rodina zmobilizuje, aby pomohla, tak Ty jsi ještě pomáhala mámě a bráchovi.

Ne, Ty si opravdu nemáš co vyčítat.