Tak mně se holky narodily v únoru. Jsem překladatelka. Prvních pár měsíců to šlo. Měla jsem na starost jenom je, neockovane nedonošence jsem nikam nevodila a do konce školního roku se jelo v nouzovém režimu jako za meho pobytu v nemocnici. Manžel a moje máma se delili o rozvozy dětí, já stihla mírně pracovat. Po prázdninách už je to z velké části na mně a je to mazec. Už jenom uvázat 4 děti do auta, všechno je strašně časově náročné. Přes den stihnu tak vyřídit maily. Večer vytuhavam s holkama. Se je to vážně mazec. S jedním miminem se pracovat da, se dvěma fakt obtížné. A to nemluvím o neustalych navstevach doktorů. To uz ted dost ustalo, ale ten první půlrok pořád někde. Takže. Jo, s miminem jedním se pracuje dobře. S dvojčaty, ať jsou sebehodnější, o dost hůř. Jinak chyby myslím nedělám o nic víc než dřív, zblbnutí se nekoná. Koná se lenost a únava.