Tohle je sice copy a paste odsud, http://paxvobis.cz/team-view/vanoce-v-anekdotach/, ale snad mi to odpustíš:



Kněz si ve vyučování náboženství povídá s prvňáčky o Vánocích a ptá se: "Tak děti, jakpak u vás doma bude vypadat Štědrý večer?" Přihlásí se malý Jirka a říká: "Ježíšek nám přinese dárečky!" Anička zase dodá: "A nám ještě přinese stromeček." "K nám zase přijde na návštěvu babička," připojí se do debaty Pavlík, "ale táta říká, že tu k nám přinesou čerti."

Starý žid Kohn si v obrazové galerii prohlíží Rembrandtův obraz Narození Páně. Přitom si jen tak pro sebe říká: "Ti křesťané jsou fakt divní. Na pořádné šaty nemají, spí ve chlévě, ale hlavně, že se musí nechat namalovat od Rembrandta."

"Mami, teď už vím, že Ježíšek skutečně existuje!" sděluje své poznání Jirka mamince. "A jak jsi na to přišel?" je maminka zvědavá. "Úplně jednoduše. Vedle se přistěhoval pan Vopršálek, a když se to tatínek dověděl, tak spínal ruce a volal: Ježíši Kriste, cos nám to sem poslal za prezent?"

Je před Vánocemi a malý Pepíček se ptá maminky, co dostane pod stromeček. Maminka mu na to povídá: "Protože jsi zlobil, tak nedostaneš nic. Leda, že bys napsal Ježíškovi, že budeš příští rok hodný." Pepíček se zavře v pokoji a píše: "Ježíšku, slibuji ti, že příští rok budu hodný." Potom ale dopis roztrhá a píše: "Ježíšku, slibuji, že budu hodný celý příští měsíc." Pak se podívá na dopis, opět ho roztrhá a píše: "Ježíšku, slibuji ti, že budu hodný celý příští týden." Nakonec roztrhá i tento dopis. Večer jde potom s maminkou do kostela a tam ukradne sošku Panny Marie. Když přijde domů, tak si opět sedne v pokoji a píše: "Ježíši, jestli chceš ještě někdy vidět svoji matku, tak..."

Do betlémské jeskyně vstoupí spolu s pastýři také františkán, dominikán a jezuita, aby se poklonili Ježíškovi. Františkán se skloní nad jesličky a potichu řekne: "Boží Synu, přináším ti zlato naší poslušnosti, pokory a chudoby." Dominikán potom přidá kadidlo vzdělanosti a moudrosti. Jezuita se potom nakloní k Marii a pošeptá jí: "Až doroste, tak ho dejte k nám do školy. My už z něho něco uděláme."

Rodina slaví Štědrý večer. U stromečku společně zpívají koledy a také malý Pepíček zpívá ze všech sil: "Nalodil se Klistus Pán, ládujme se..."

Josef a Maria hledají ubytování v Betlémě. Hostinský: "Je mi líto, ale všechno je obsazeno." Josef: "Copak nevidíte, že moje žena je těhotná?" Hostinský: "No a? Copak já za to můžu?" Josef: "A já snad ano?"

O vánočních svátcích stojí vedle sebe v kostele chudák a boháč. Chudák je tak slabý, že se sotva drží na nohou. "Co je vám?" ptá se boháč. "Ále - už jsem nejedl tři dny." "To já tedy tak silnou vůli nemám," zakroutí hlavou boháč.

Je Štědrý večer, a protože maminka musí ještě něco připravit, tak dá malému Pepíčkovi do ruky sirky a povídá: "Pepíčku běž a zapal stromeček." Pepíček se za chvíli vrátí a ptá se: "Mami, a svíčky taky?"

Co má Betlém společného se socialismem? Nahoře hvězda, dole chlév a dítě se hned po narození dává do jeslí.

Těsně před Vánocemi se baví maminka se svým synkem Pepíčkem o dárcích. Maminka mu povídá: "Pepíčku, tím nejlepším dárkem by pro mě bylo krásné vysvědčení na konci školního roku." "Pozdě, mami," říká chlapec, "už jsem ti koupil ponožky."

Poezie Vánoc: Ve vězeňské cele sedí zloděj, zasněně hledí ven zamřížovaným okénkem a sní s otevřenýma očima: „Bílá poezie Vánoc. Lidé jdou na půlnoční mši, nikdo doma... Nóóó, to by se kradlo.“