" pak to postupně šlo do pr, kdy se komunikace spíš stávala jen formálnější, a pak už téměř žádná, a když vidím, že moje zpráva je přečtena po dnu, po dvou dnech, i když je online, tak se fakt cítím blbě (čistě sobecky). Kdyby to bylo hned po tom nedorozumění, chápala bych to jako důsledek, ale takto je to fakt o ničem a štve mě to."

A napadlo Tě, že i ta kamarádka může mít nějaké starosti, že se může dít něco u ní?

Přijde mi, že vidíš jen JÁ JÁ JÁ (MOJI zprávu přečte až za déle, i když je online, co si to dovoluje, to je o ničem) a vůbec se nezajímáš o to, jestli je v pohodě ta kamarádka.

Mě by takto intenzivní komunikace zabila, i kdyby bylo všechno v pohodě, ale kdyby nebylo, tak tuplem (netěšilo by mě odpovídat obratem na zprávy někoho, s kým mám nevyřešenej problém a kdo si myslí, že je to v zásadě celý moje vina, kdežto já to třeba vidím obráceně (kde je to DOOPRAVDY, to neřeším, protože tohle je hodně o subjektivníhc pocitech)