Ahoj, existují i poruchy pozornosti, které nedoprovází hyperaktivita, a ve skutečnosti jsou docela časté.
Z PPP si počkej na zprávu, oni by tam teoreticky měli napsat, co přesně a jak dělat, ale pokud jsou to takoví závodníci, jako například noví pracovníci v PPP, kam přísluším já prací i svými dětmi, tak nemá cenu čekat mnoho, oni mají několik předem napsaných zpráv, do kterých vkládají nacionále a příslušnou omáčku topící, kolik naměřili WISC a tu posílají podle toho, kam jim to které dítě nejlépe padne, ani jim to není blbé, pokládají takový postup za OK. Jako všude jinde v podstatě rozhoduje, komu se dostanete do práce.
U dys dětí, včetně hraničních, by měla být k dispozici náprava.
Situaci trochu komplikuje, že z praxe rodiče často fakt žádnou nápravu nechtějí, chtějí jen administraci.
Na rozdíl od ostatních diskutujících se nedomnívám, že "hraniční - kompenzovaný intelektem" je to nejhorší, co se vám mohlo přihodit, ve skutečnosti tohle je docela dobře řešitelné a prognóza je dobrá.
Na tvém místě bych hledala ne jiného psychologa, ale speckaře. A ze svojí zkušenosti: porucha pozornosti není snadno a v krátké době odstranitelná, většinou ji má člověk celý život, ale jde ji dostat pod kontrolu a žít s ní pohodlně. U dětí to chce úplně na prvním místě klid a rytmus, jakoukoliv formu dobře vedeného rytmického cvičení. Čtení trénovat po tak malých chvílích, kolik pozornost momentálně dá a natahovat po mravenčích krůčcích. NA začátku třeba tři minuty nebo i méně, klidně přečíst jen jednu větu, ale v klidu a úplném usebrání, pak spolu mít radost. Psaní verzálkou a na počítači.
Ale tohle nejsou mainstreamové názory, jen moje zkušenost.