maargitt, takže když jsi s prvním dítětem zjistila, že jeho tatínek není příjemný parťák pro život, že to bude boj a nepříjemnosti a dřina,

tak jsi si řekla, že než prvnímu dítěti zajistit pohodu (snažit se mu zajistit pohodu, případně dalšího tatínka a sourozence s ním),

necháš ho v nepohodě, ale přidáš mu do ní sourozence s tím, že mu možná v jeho nepohodě uleví oni?

Jako umím si představit, že situace nějak postupně vzniká, a že i druhé dítě se zadaří s člověkěm, se kterým se fakt blbě žije. Ale udělat to záměrně? Bude nás víc, nebudeme se bát vlka nic?

No nic, jsou svátky, je to tvoje volba, děti jsou tu, mají jednoho divného tatínka, nějak to už odtrpíš a ony s tebou. Nebo si to můžete užít bez ohledu na tatínka - tedy bez nadávání. Nějak to přijmout, hodit se do pohody