Čtyřka je výborná!

Letošní Vánoce krásné, oproti loňsku (kdy jsme byli čerstvě přestěhovaní a utahaní) takové poklidné pro nás dospělé a tím pádem super pro děti, jelikož jsou na nervy (starší hodně), vidina Štědrého večera je pro ně docela stresová, i když v tom dobrém smyslu, což znamená, že během dne a vlastně i dny předtím strašně vyváděj. A když jsem sama v klidu, tak mě nevytočej a dokážu to ustát. Kdybych byla utahaná jako loni, tak už bych asi opakovaně pěnila a věta "nesmíš brášku třískat do čela dřevěnou mašinkou,bolí ho to a má z toho velikou modřinu" by se změnila v nepublikovatelný vodopád sprostého řevu, třískání dveřmi a temných výhrůžek brutálním násilím

Po letech na mateřské jsem se konečně zase dostala na roráty, podařilo se mi hodně silně prožít ten štědrovečerní okažik příchodu v závěrečné sloce Narodil se Kristus Pán (akorát varhaníkovi to ujelo a šáhnul vedle, pěkné falešné zakvičení), našla jsem si včas koncert Rybovky a stihli jsme ho, ač to byla cesta přes Brdy, povedlo se mi natrefit u kaprů na jednu hlavu a jedny vnitřnosti navíc, takže byla rybí polévka obzvláště povedená, na Štědrý den jsme byli na prima výletě na vánočních Solvayových lomech, dárky dětem byly trefa jako už dlouho ne, dárky mezi námi dopělými taky moc hezké...

Vadou na kráse je to, že se nám cestou z Rybovky včera na Brdech v lese temném rozbilo auto (jak se dnes ukázalo, přestal fungovat jeden válec), naštěstí to z posledních sil doplazilo třicítkou nahoru na hřeben a pak už jsme si optimisticky uvědomili, že dolů do Řevnic je to bezpečně celou cestu z kopce, takže odtamtud to kdyžtak doplácáme vlakem. Sjezd z Hřebenů válec trochu povzbudil, takže jsme nakonec pomalu dojeli až domů a dnes to manžel opravil, takže nakonec taky dobrý.