Letos se nám povedlo snad úplně všechno
- ještě na půlnoční jsem nevěřila, že to bylo tak báječné a navíc mou zásluhou, protože už poněkolikáté chystám Štědrý den pro 10 lidí, včetně dětí, pro psy a kočky, já
Dokonce jsme letos ani nezapálili stromeček a k černé, propálené díře v podlaze nepřibyla další
Povedla se mi klasická večeře - kapr, polívka, losos v bílé omáčce s koňakem. Mámě se povedl kapr po čínsku, tátovi salát.
Povedly se dárky - známe se a víme, čím komu udělat radost.
Povedlo se mi synka nalákat nahoru, kde jsem s Ježíškem vyjednávala, kdy tedy zazvoní, takže s námi chlapeček zůstal skoro celou dobu a jevil zájem o dárky, které jsem mu pomáhala vybalovat. Byl spokojený a šťastný a ostatní také.
A jak jsem ohavný cynik, tak oči mojí dcerky u stromečku a její lehce falešné "Narodil se Kristus Pán" a "Den přeslavný jest k nám přišel" mě dohnaly k slzám, které jsem skrývala za větvemi jedličky.
Starší děti - synovec a neteř - pečovaly o moje děti a už pochopily, že i když nevěří na Ježíška jako na miminko na mraku, Ježíšek k nám přece jen chodí - je to ta pohoda a spokojenost, to, jak se máme všichni rádi. Kéž nám to vydrží i nadále
Jediné, co se nepovedlo, byla půlnoční.
Do loňského roku kázal farář, kterého letos v létě převeleli jinam. Takový je jeden z tisíce. Na půlnoční dokázal, že lidi plakali smíchy i dojetím. Mše byly při svíčkách a slabém osvětlení, zpívaly se koledy po tuctech - člověk pobrekával, jen vlezl do dveří.
Letos zabředla tato část Šumavy do šedého průměru - farář je hodný a sympatický mládenec, ovšem bez fantazie a na půlnoční je navíc světlo jak na stadionu, takže nějaká meditace a usebrání nehrozí - spíš jsem přemítala, k čemu se komu ve světle zářivek přiznám