Ne, zahnaný do kouta se možná cítil po mém odchodu. Teď se naopak cítí na koni.

Pořád hledám v sobě, co ho ve mne popouzí. Myslím, že hlavně ztráta kontroly. Že prostě neposlouchám. A když mne někdo neposlouchám, může mne zničit - tak raději zničím preventivně jeho. V podstatě i něco takového řekl. Normálně to moc nezní..

A střídavka, kde se otec úplně výchovně zblázní?? Ptala jsem se psycholožky, kam syn docházel, co si o tom myslí. Otevřeně a upřímně. Nikdy bych nešla proti zájmům syna. Podle ní v žádném případě.