Kudlo, speciálně kvůli takovým lidem jako ty by měli být úvodní titulky k filmu s varováním. Každý divák by si na své televizi "odmáčkl" varování, že byl informován, že film je pouze uměleckým pohledem tvůrců a v žádném případě není nařízením, aby se všechny matky v této zemi chovaly jako Anna. Poledňáková natočila komedii a Anna je například celá moje maminka. Ale do puntíku. V životě by ji nenapadlo udělat si výlet, jen se šušnila doma a domácnost byl pro ni celý život. Nikdy jsem nepátrala, proč to tak má a zda to je dobrovolně, ani teď to vlastně nevím. Já odjakživa chtěla dobrodružství a výlety a skály jsem jako dítě milovala. Ale vždy byly jen prázdniny u babiček (tam máma dělala přesně to, co Anna) a tím to končilo, nikdy na horách, nikdy na vodě, nikdy žádná příroda, výšlap, sport, kolo, nic. Já se proto vždy na ten film dívala se směsí strachu (že nikdy nedokážu být ta správná pečující máma, protože mě prostě baví být "Vašek"), vzteku (že ženský to mají tak těžký a jsou tak nudný) a lásky (že mám takovou mámu, která se o mě stará). Jako dítě jsem filmy nekriticky přijímala jako obraz skutečného světa, ale ztotožňovala jsem se s jinými vzory než byla Anna. Víc mě ovlivnilo, jak se ve filmech zobrazuje sexuální vztah ženy a muže