Kornelia, právě!
někdy je člověk na sebe tisíckrát přísnější, než by byl na druhé...to i znám.
A ještě jsem mívala pocit, že si navíc nesmím nic odpustit .
Víš co, i to je program v mysli...prostě nedovol mu to...

Člověk má právo dělat chyby, každý člověk. A nikdo nepředpokládá, že ten druhý je dokonalý...možná to předpokládají malé děti u svých rodičů ...

Osobně si myslím, že všechno je potřeba dělat vyrovnaně, být co nejvíc ve středu...takže sebekontrola ano...ale i ta přiměřeně...a to u takových zodpovědných lidí, jako jsi ty, stačí .
A nebát se ptát, nebát se chybovat, nebát se něco nevědět...nebát se o svém váhání říct blízkému člověku...svěřit se.
Někdy nám to ta sebekontrola nedovolí...ale bývá to hodně uvolňující...a vyruší to častokrát ty vnitřní tlaky.

A já když udělám chybu, tak mě to samozřejmě mrzí...na druhou stranu vím, že to není třeba z ledabylosti nebo ze zlé vůle nebo tak něco...prostě každý máme právo ty chyby dělat...nebo něco nevědět, nebo něco splést...a pak se z toho eventuálně poučit.