Když jsme ještě měli pejsky, tak fenky byly vždycky v pohodě, nebály se, nevzrušovalo je to, a to byly štěkavky, které normálně vylítly, když šel někdo po chodbě nebo písklo morče. Pes byl nebojácný obránce, ač malého vzrůstu, budil respekt. Ale jak začala bouřka, natož pak silvestrovská kanonáda, byla z něj třesoucí se kulička a nepomáhalo nic.

I naše to snášely různě. Jeden kocour se tvářil vyděšeně a ač se nějak moc rád nechová, tak tentokrát mu bylo velmi dobře u holek přes rameno. Očička dokořán hrůzou a výraz "hlavně mě nepusť". Pak se uklidnil a po vzoru druhého kocoura si šel lehnout k nám ke stolu na židli. Třetí kocour někam zalezl, kočky ani nevím.

Naše holky chodily každý rok koukat ven a letos akorát nadávaly na kravál....asi vyrostly nebo co. Muž má vždycky sytach o naše auta a já prostě čekám, až ten kravál přejde.

Jinak já tedy ráda střílím z pistole i z pušky, ale bez sluchátek ani ránu. Nedivím se zvířatům, že jim ten rámus "rva uši". Asi jsem taky málo socializovaná .