No, skoro neživá diskuze... asi není moc lidí v podobné situaci nebo nevím.... Obecně takhle daleko od státnic by to znamenalo skoro všechno doporučené, co z fakulty k popisu oboru uvádí, přečíst, přečíst i věci ze školy a získat zpět takový základní balík povědomí (skoro se mi ani nechce psát vědomostí...) a zapomenout na ty chvíle, kdy toho měl člověk dost a hrozně moc se chtělo dělat kdeco jiné než se učit a psát... No, mě k tomu vede v podstatě jen nějaká moje vnitřní "potřeba dodělat to celé" ne jen bakaláře. Co se odbornosti týče, tak mi dis a bc stačí bohatě, teda teď, co bude za pár let je otázka, ale pořád to ve mně hlodá, že to není dokončené. Spíš čas od času... u mě jsou teda negativa jednoznačná - stěhovala jsem se dost daleko, takže na původní VŠ bych teď už dojížděla dost složitě (nejakých možná 300km), nejbližší fakulta v kraji obor sice má, ale je to hozený trošku víc jinam do teorie než by mě zajímalo a hlavně, mám děti 10, 3 a 2 bez jakéhokoliv hlídání, jen muž by na to byl. A pak taky nevím, jak by to brali v práci, ještě budu cca půl roku na rodičáku a nastupovat rovnou s požadavkem, že studuju, to by bylo asi docela drzé... nebo jak to říct.. takže já spíš ne.... ale pokud už máš dítě velké a v rámci možností soběstačné, tak být to v mé situaci, asi bych šla... přece jen, to dálkařské studování bylo - aspoň pro mě - i tak nějak posunovací - takový nový vzduch do přemýšlení, do životních zvyků...