Jinak s rodinou to samozřejmě probírám taky - s manželem, s babičkami...naštěstí máme všude podporu....ale to jsou lidi, kteří toho věděli ještě méně než já, protože nehledali sami ty informace jako já...ale nikdy jsem se nesetkala s nějakým odsuzováním nebo nepochopením ze strany rodiny, že by mi někdo vyčítal, že se mu nevěnujeme, nebo odmítal přijmout, že má problém...spíš se naopak všichni zajímali, pokud jsem jim dala něco na přečtení, tak si přečetli, snažili se pochopit...snažili se, ale nedokázali se obvykle do syna tak vcítit jako já, takže občas nechápali, proč některé věci dělá, nebo proč mu určité věci vadí...ale nechali si to vysvětlit