Hodnotící soudy se naopak nedokazují, protože jde o subjektivní názory. U těchto postojů se tak zkoumá jejich přiměřenost z hlediska formy, obsahu i místa projevu. Je-li kritika vzhledem ke všem okolnostem přiměřená, věcná a konkrétní, je kritikou oprávněnou, která do osobnostních práv nezasahuje.

Sníženou míru ochrany před difamační kritikou mají ale osoby veřejného zájmu, kam spadají jak vykonavatelé veřejných úřadů, tak i jinak veřejně známé osoby, např. herci, zpěváci apod. V zásadě platí, že jde o kritiku dovolenou, ledaže je založena na nepravdivých údajích či jde o intenzivní exces v jinak ústavně chráněné svobodě projevu.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ur%C3%A1%C5%BEka_na_cti