U nás na stadionu je vyhrazený plácek pro nebruslaře, lze si tam vypůjčit kužely, takže máte-li k dispozici něco podobného, můžeš tam synka nechat prostě placatit, pozorovat ostatní a zkoušet. Případně mu radit a předvádět, bude-li tomu přístupný.
Perfektní je bruslařská školička, lektora dítě poslouchá ochotněji, než rodiče, mají zmáknutou metodiku a ve skupince v rámci her je učení zábavnější.
Já jsem se ale kdysi naučila bruslit úplně jednoduše tak, že mě tatínek držel za ruku, pomalu jel a já zkoušela podle něj.