Zažili. Prvně v rodině-synovec na prvním stupni. Noční děsy, pláč, chození po bytě. Dětská dr. chtěla předepsat uklidňující léky, matka nesouhlasila. Trvalo to celkově dost dlouho, určitě rok. V rodině hlídali okna, dveře přes noc.
Naše dítě, taky první stupeň. Noční pláč, někdy i hysterický smích. Velmi nepříjemné pro nás rodiče. Dítě nereagovalo na nic. Klepalo se, plakalo velmi hlasitě, oči vytřeštěné. Trvalo to pár měsíců. Vždy jsme ho jen vzali do náruče a drželi do konce děsu, který trval několik minut, v tu chvíli nekončených několik minut. Nevíme, co tomu mohlo předcházet, ve škole i v rodině vše ok, žádné změny.