Lexi, dělat něco s mojí maminkou je nadlidský úkon, ona má svý tempo a svý zvyklosti a vyžaduje od ostatních, aby dělali s ní, takže asistence, dones, zameť, podej - takže ona dělá to, co chce, a ten druhý dělá poskoka a když náhodou chce udělat něco po svým, tak ho okamžitě buď zaúkoluje něčím jiným, takže má rozdělanou práci, kterou nemá jak a kdy udělat, nebo začne rýpoat, že ona dělá sama
práci jiných neuznává a nepovažuje za dobře udělanou, to není pomoc, to je šílená buzerace a na nervy strašně náročný, já se práci s ní vyhýbám, vlastně jsem s ní nedělala nic už asi 15 let, asi rok po svatbě mi to došlo
konkrétně při pečení vánočního cukroví, kdy ona pekla cukroví a já jsme umývala nádobí, nosila a odnášela a měla jsme poct, že toto už ne, že si chci užít pečení, u toho si třeba na chvilku sednout a najíst se, to ona nedělá, ona po práci večer onznámí, že měla ke snídani jednu topinku, ani čaj neměla, protožeráno si všimla oken a začala umývat a tak se nezastavila

každý máme jiný způsob práce, já ten její nemám

a teda já bych nesnesla, kdyby mi maminka uklidila podle svých představ, ne že by to nebylo hezky a čistě, ale já chci mít věci tam, kde je čekám já