Upřímnou soustrast, Slupko. Je mi to líto.

Jenom tak na okraj, závody na počest zemřelých, spojený s rituální hostinou, bývaly ve starších dobách tradiční. Je to trochu pohanský, ale myslím, že to nějak přirozeně souzní s naší lidskou podstatou - jak společný jídlo, tak sportovní soutěž upevňujou vzájemný pouta mezi lidma, a to i napříč "světama" (naším světem i "oním" světem).

Proto se taky nechával talíř (miska) a sklenice (pohár) pro zesnulýho, nakládalo se mu jídílo a nalévalo pití, který se potom nasypalo a nalilo třeba do jamky v zemi a zahrnulo hlínou.

Psávaly se i dopisy pro zesnulý, který se pak symbolicky "zabily". Kovová destička se např. probodla, což zní trochu drasticky, papír nebo kůže se spálily. My máme vesměs spálení něčeho spojený v duchu s definitivním utnutím kontaktu (ve smyslu "spálit ze sebou mosty"), ale spálit dopis pro zesnulýho bývala kdysi taková rychlá pošta, něco jako odfaxování vzkazu na onen svět. Pokud ti to nezní moc odtažitě nebo drsně, tak pokud by byl k dispozici např. krb, mohl by každej napsat třeba nějakou vzpomínku a...