na logopedii téměř nemluví, někdy ho něco zaujme tak, že se zapomene a řekne to slovo, třeba okurka, ale když na to dostane zpětnou reakci-tzn. pochvalu, hned se stáhne a dělá na nás pšššt. někdy mi to dělá i doma, když po něm zopakuju nějaké slovo, které třeba neříká zcela správně. ani u té terapeutky nemluvil, ale tam už se tak nějak osmělil víc. je pravda, že ona to s ním víc umí, ale je to asi také tím častějším kontaktem. termíny častější už jsem pořešila, dostala jsem ted víc dopředu. já bych logopedku zatím neměnila, protože mi tam chodí i starší syn, ten piluje sykavky. Ještě nás čeká logoklinika, tam se snad dozvím více a dostanu i konkrétní tipy, nejen na cvičení, ale i praktické, kam se obrátit a tak, ale kdy to bude, to zatím nevím.