Přidat odpověď
Ono to není až tak moc často. Nejčastěji třeba 6 dny v měsíci, kdy to opravdu nejde, dát ho do té školky, pak mu dávám občas "nepovinné volno", tj. že ho nechám doma ze školky, protože jsem v podstatě každou sobotu v práci, takže nastavuju víkend jinak. To bych už ve škole nedělala, takže by šlo třeba o 6 dnů v měsíci, kdy by se mi hodilo, abych ho do té školy dávat nemusela.
Já firmu prostě nezavřu, hotovo. Muž taky ne. Dohromady zaměstnáváme dost lidí. Máme hromadu povinností (i finančních). Teď nutná volna pokrývá chůva + babička (která ale bydlí daleko, hlídá tak 2 - 3 dny v měsíci - dítě tam odvezu). V sobotu hlídá táta a já jsem v práci. Já naopak kolikrát nejdu do práce třeba v pátek a nechám malýho doma (to už ve škole dělat neplánuju). Jinak se střídáme, ale prostě několikrát do měsíce to nejde.
Velký brácha je na víceletém gymplu, navíc má svoji maminku se zcela pravidelnou pracovní dobou + prarodiče. Ten chodí do školy normálně denně. Ten žádný zvláštní režim nevyžaduje (je schopný se vypravit sám a vrátit sám domů, může samozřejmě být celý odpoledne klidně bez dozoru, že...), to je holt jiná situace.
Třeba teď to vyšlo blbě na středu a čtvrtek. Já musím odjet ve středu ráno, vrátím se až ve čtvrtek odpoledne. Měli jsme naplánováno, že já ráno ve středu strčím dítě do školky, táta ho po kroužku v 16:30 vyzvedne, předá babičce, čtvrtek bude hlídat babička, já se vrátím už třeba kolem 14. hodiny ve čtvrtek. V pátek budu mít volno, budem spolu, tj. dítě nepůjde čtv-pá do školky. V sobotu jdu do práce, hlídá táta... Máme na to složité grafikony. Když by musel do školy, tak bych buď nesměla odjet (pracovně kravina), nebo zajistit někoho cizího, kdo ho ve čtvrtek ráno vzbudí, obleče, odvede do školy. Atd.
Velký brácha to nezachrání, jednak by to asi jeho maminka těžko vydýchala, jednak má po škole hromadu tréninků, AJ, učení atd., tj. zapojit ho ve smyslu, že vyzvedne malýho a bude s ním do večera běžně nejde (max. jako nouzovka).
Předchozí